Acropolis – dědictví starověkého Řecka

Z řečtiny akropole znamená „horní město“ nebo „maximální město“. Ve starověkém Řecku se města stavěly tak, aby útočníky bylo vidět z dálky, ale zároveň aby se jen stěží dostali k bránám města.

Nejslavnější Akropole na světě je v Aténách. První stopy osídlení na kopci, který je 90 metrů vysoký pochází z období neolitu (konec doby kamenné). Nejstarší hradby, které byly objeveny pochází, podle archeologů z X století př. n. l. V první polovině VI století př. n. l. byl vybudován první chrám, Hekatompedon. Ve stejném století asi v roce 560 aténský vládce, tyran – Pizystrat, staví monumentální bránu – Propyleji a rozšiřuje již existující chrám.

Během perské invaze v roce 480 let př. n. l. byly všechny budovy zničeny. Další chrám se začal stavět až po třech letech, iniciátorem byl Periklés – aténský politik a propagátor demokracie. Tento chrám stojí dodnes a známe jej jako Parthenón. Byl postaven na počest bohyně moudrosti a spravedlivé války Athény, patronky města. Svatyně je postavena v dórském řádu, který se vyznačuje monumentální střízlivostí a jednoduchostí. Parthenón se nachází v centru Akropole, je vyroben z bílého mramoru. Sochy a sousoší (včetně bronzové sochy) jsou dílem Feidiáse, který je považován za největšího řeckého umělce.

Chrám má obdélníkový tvar, obklopuje ho 46 sloupů, ozdobených dekorativní římsou. Kvůli tomu, že byl Parthenón vyroben z drahého materiálu a zdobily ho vzácné artefakty, byl postupně rozkrádán. Nešetřily jej ani další války. Takže dneska místo velkolepého díla můžeme vidět jen velké sloupy (v Nashvillu, v USA v je jeho replika)

V 438 rok př. n. l. se začala budovat nová Propyleje na troskách té z éry Pizystrata. Architektem byl Mnesikles. Celkový obraz se skládal z velké a malé brány, k hlavní budově vedlo schodiště, a na jeho fasádách bylo umístěno šest sloupů. V severní části byla galerie, a na konci jižní strany byl postaven chrám Atheny Nike. Propylaje nikdy nebyla dokončena z důvodu častých válek. Do dnešní doby se zachovaly hlavně sloupy a několik zdí.

Další chrám na Akropoli se objevil v 406 př. n. l. a byl postaven na počest Erechteuse (první král Atény), posvěcen byl Poseidonovi a Athéně. Měl dvě patra a vykonán byl v jónském řádu, charakterizoval se tedy lehkou konstrukcí a bohatou výzdobou. Celý chrám se skládal ze tří budov se samostatnými vchody, ale všechny části byly propojeny. Nejzajímavější pozůstatky chrámu Erechtea je portikus s karyatidami – obdélníková budova přiléhající k hlavní budově, jejíž klenba se skládá ze sloupu, které zobrazující siluety ženy.

Ve 27 roce n. l. p. Římané vybudovali chrám Romy a Augusta, co narušilo klasický vzhled hory. Jednalo se o kruhovou stavbu o průměru 11 metrů bez zdi, strop byl postaven pouze na sloupech. Toto je poslední známá budova, která byla postavena na Akropoli. Následující roky se někteří snažili přeměnit Parthenón k obrazu křesťanské církve nebo mešity, kterou chtěli útočníci z Turecka, jejichž přítomnost na kopci a pokusy o změnu měly velký vliv na budovy. V roce 1834 se místem začali zabývat archeologové, a od roku 1975 trvají restaurátorské práce.